Pražský umělec saudského původu Assem AlSabban o své cestě k Praze, fotografování a jeho unikátní technice

Získal středoškolské vzdělání na anglické Victoria College; posléze pokračoval ve studiích v Londýně, Libanonu a Alexandrii. Přestože se od raných let věnoval fotografování, v profesní kariéře šel po stopách otce – kariérního diplomata. Teprve v roce 2016 se natrvalo usadil na pražském Břevnově, dnes je členem Asociace evropských fotografů a ve vlastním ateliéru v Karlíně se věnuje tvorbě uměleckých fotografií.

Povězte nám o své kariéře – o své cestě od diplomata k fotografovi a vizuálnímu umělci.

Fotografovat jsem začal dlouho předtím, než jsem začal svou kariéru diplomata. Měl jsem vášeň pro fotografování a později i temnou komoru, ve které jsem postaru vyvolával fotografie od svých 15 let. Moji tvorbu obdivovali rodina a přátelé, což mě povzbudilo pokračovat dál ve fotografování. Později mi život diplomata, který se také skládá z cestování, pomohl poznat a prozkoumat nejen spoustu zemí a kultur, ale také rozvíjet své schopnosti fotografa. Měl jsem vždy slabost pro umění, ale zároveň jsem neměl talent na kreslení nebo malování, a z tohoto důvodu jsem se naučil vyjadřovat svoje umělecké ambice skrze fotografování. Fotografování se stalo mojí nejhlubší vášni, chtěl jsem větší svobodu a možnost se kreativně vyjádřit, a proto jsem pokračoval ve vývoji vlastní techniky tvorby vizuálního umění z fotografií.
A opět to byly pozitivní reakce lidí kolem mě, díky kterým jsem pochopil, že mám pokračovat ve vybrané cestě.

Proč jste si vybral Prahu jako cílovou destinaci pro život a tvorbu?

Studoval jsem a pracoval v mnoha zemích po celém světě, ale Praha je pro mě jedním z nejvíce inspirativních měst vůbec. Vedle nádherné architektury a historie jsem tu poznal spoustu skvělých a zajímavých lidi. A právě tato setkání tvoří pro mě největší kouzlo.

Myslíte si, že vaše vzdělání a možnost pracovat a žít v různých zemích se dnes odrážejí ve vaší práci?

Věřím, že cestování nás mění. Mění způsob, jak vidíme věcí a řešíme různé situace. Cestování nás nutí stát se přizpůsobivější a flexibilnějšími, učí toleranci k jiným kulturám a hlavně podporuje touhu neustále zkoumat nové zážitky.
Toto vše se se odráží na mé práci.

Můžete popsat vaši techniku a použití symbolů ve vašich dílech?

Když tvořím chci si být jist, že vytvořím něco, co nikdy předtím nebylo vytvořeno. Já jsem přesvědčen, že pro tvorbu umělecké fotografie musíte dozrát jako profesionál. U některých mých děl to vyžaduje více než 30 obrázků, které se spojí a tímto vytvoří jedno dokonalé dílo.
Pro tvorbu mám vlastní techniku. Ve skutečnosti můj styl ani nejde přesně popsat. Je to kombinace letitých zkušeností a inspirací, které se ve výsledku spojí do jediného nádherného celku a překvapí diváka. Pokud jde o vizuální umění, vytvořil jsem zcela nový koncept, u kterého používám nekonečné vrstvy kresby k vytváření hloubky obrazu. Baví mě složitost mé práce, a průběh tvorby, když nechávám svou představivost plynout.
Ano, symboly v mé práci existují, ale rád nechávám jejich rozluštění na divákovi.

Co děláte teď, jaké to je a co vás baví nejvíce?

Pokračuji ve fotografování, umělecké tvorbě, ale také mě baví setkání se zajímavými lidmi, výstavy, akce, divadlo. To vše, obohacuje můj život. Čerpám inspirace od jiných umělců, lidí, situací a v nekonečném proudu pražských impulzů.

Vaše umělecká díla jsou nádherně pojmenována. Poskytují vám názvy cestu do vašich děl nebo je pojmenováváte až poté?

Abych byl upřímný, většinou název přijde sám před dokončením díla. Někdy ale dostávám nápad na nový název a změním ho po dokončení práce, pokud mám pocit, že více sedí k dílu.

Čtete teď něco zajímavého?

Teď mám období, kdy mě hodně zajímá lidský mozek. Je to složitý mechanismus, dá se říct umělecké dílo, které nepřestávám obdivovat. Je úchvatné, jak obrovský vliv na nás má, nehledě na svoji velikost. Zrovna zkoumám články a tom, jak pracuje náš mozek a jak lze používat obě strany mozku.

Kteří umělci měli největší vliv na vaši tvorbu?

Nemohu říct, že nějaký konkrétní umělec ovlivnil moji práci, přestože česká fotografická scéna má bohaté dějiny a množství fantastických tvůrců jako Drtikol, Sudek, Koudelka nebo Saudek. Ale existuje i spousta méně známých autorů, kteří přišli s něčím novým. Obdivuji jejich práci ale snažím se najít vlastní cestu a způsob vyjádření a nikoho nekopírovat.

Řekněte nám o práci, kterou se chystáte prezentovat na své nadcházející výstavě, 19. dubna 2022 v Libeňské galerii Beseder Gallery.

Chystám se vystavovat sbírku uměleckých fotografií, která reprezentuje cirka 10 posledních let mojí tvorby. Některé z fotografií byly předtím vystavené, další se objeví na veřejnosti poprvé. Je to takový průřez časem, u kterého diváci můžou sledovat, jak se vyvíjela moje práce a technika.